
Tato problematická pole a vyzařování se vyskytují v menší či větší míře všude tam, kde dochází k přenosu elektrické energie, k používání elektrických zařízení či elmag. vln k přenosu informací (tzv. radiové vlny). Najdeme je tedy jak ve volné přírodě, tak v budovách. Obecně je rozdělujeme na stejnosměrná a střídavá, dále pak na nízkofrekvenční (do 30 kHz - např. pole kolem vodičů střídavého proudu) a vysokofrekvenční (do 300 GHz - např. radiové vlny, mobilní sítě, mikrovlny...). U nízkofrekvenčních lze samostatně měřit elektrickou a magnetickou složku (jednotkami jsou volty na metr=V/m, mikrotesla=µT; u VF záření pak mW/cm2).
Je nesporné, že tato pole mají účinek na člověka, jako ostatně na každé vodivé těleso. Tuto skutečnost nelze popřít, neboť vychází z fyzikálních zákonů. Nejednotné jsou dosud názory na to, zda mají tyto účinky až škodlivé následky na zdraví člověka. Extrémní odpůrci teorií o škodlivosti (byť nepatrné) se prozatím mohou ohánět relativním nedostatkem »vědeckých« studií a existencí určitých bezpečnostních norem, které jsou však vždy odrazem stávajícího poznání a často mohou zaostávat za skutečností (i dosud nepoznanou), takže jsou třeba nastaveny příliš »měkce«.